SMRT

Povídka od jednoho kámoše.

Aaaah!Taková bolest! Co to se to stalo?Proč všechno okolo mě zmizelo.Proč nic nevidím,Proč nic neslyším.Co se to u všech Ďáblů děje?Kam zmizeli moji rytíři?Kde jsou muži držící beranidlo?Proč neslyším jeho tupé údery do brány?Proč neslyším svistot šípů?A kam se poděl děsivý jekot Asaganů,zaplavujících jako řeka.A kam vlastně zmizel sám hrad?Dostal jsem se snad do spárů nějakého Megarova čaroděje? A co je zase todle?Kdo to se mnou hýbe?Co mě to unáší?Kam? Světlo.Konečně světlo.Snad se konečně dozvím kde to jsem.Kdo je ten muž pode mnou? Ach můj Bože! To jsem já.A co mi to trčí z hrudi? Šíp! Šíp?Ale to znamená,to znamená,že jsem mrtvý. Mrtvý! Ale proč zrovna nyní?Vždyť hleďte.Vítěztví je na dosah.Hrad už je dobit.Už jen poslední věž.Ach proč zrovna nyní.Nyní když válka je u konce.U vítězného konce.Konečně jsme se zbavili područí Durunků,zahnali jsme seveřana zpátky odkud přišel. Pokud si to ale Bůh přeje.Vlastně to dává smysl.Svůj úkol už jsem tu na zemi splnil.Nastal čas,aby si mne Bůh zavolal k sobě..Škoda jak rád bych viděl svou vlast v době míru.Jak rád bych viděl děti hrát si beze strachu. Milence scházející se v lese mimo hradby a palisády pevností.Lány zrajícího obílí,které nebylo spáleno ohněm války. Celý život jsem vídal pouze smrt a utrpení.Šťastných dnů už se nedožiju.Ale proč smutnit.Celý život jsem věrně sloužil národu a svému Bohu.Nyní mě jistě čeká zasloužená odměna.Za svůj život jsem ztratil mnoho přátel,nyní se s nimi konečně budu moci opět setkat. Nemusím se ani strachovat ani o dosud živé,ano o Řád,který jsem dostal do zprávy.Zanechávám tu po sobě schopné následovníky.Loin je mladý,ale dokáže mne dobře zastoupit v mojí úloze velmistra.Navíc nalezne oporu u Kasta. Ale kde jsou.Támhle.Jak hbitě se míhají jejich meče.Žádný nepřítel se jim nedokáže postavit.Jsou to dobří válečníci.Ale nejenom to.Neznám lepší muže.Oni se dokáží postarat o Řád i o svou vlast. Ano mohu odejít s lehkým srdcem. Počkat!Nemyslel jsem to jako výzvu.Neunášejte mě tak rychle.Nechte mě ještě chvíli dívat se. No dobrá tak ne.Asi opravdu už nastal čas,obrátit se na novou stezku.Takže do toho. Kde jsem se to ocitl?Nyní bych měl přeci být před tváří Boží u posledního soudu.Ale místo toho..,místo toho.Kde to vlastně jsem. Počkat!tady já to znám.Ano.Toto je přeci horský chrám,místo založení řádu.Jak je to dlouho?Ani dva roky.Jak krátká doba a znovu se tu ocitám.Ale proč.Jaký to má smysl. No uvidíme.Nemá cenu spěchat,když jsme nyní mrtví mám celou věčnost.Alespoň si budu moci prohlédnou chrám pozorněji než před dvěma lety.Nic se tu nezměnilo.Klenba je stále výš než dokážou vyrůst stromy.Vešli by se sem celé věže hradu krále durunků a to jsou nejvyšší věže,které jsem kdy viděl.Jako mohou tyto sloupy udržet tíhu,kterou nesou? A ty sochy.Ach Bože jak veliká musí být tvoje moc a tvá nesmírnost,když ani stovka jmen nestačí k tomu,aby tě obsáhla.Dokonce ani sto soch,které znázorňují sto jmen.Ale jsou nádherné,nádherné. Kde je asi znázorněno jméno Rabadag.Támhle.Není to tam napsáno,ale nemůže to být žádné jiné.Ale co to vlastně znázorňuje?Vypadá to jako muž.Tvrdý válečník,který dokáže udeřit nepřítele a zničit ho.Ale není nepodobný ani ženě s její něhou pochopením a odpuštěním. Ach Bože,dokážu před tebou obstát až přijdeš a zeptáš se mě jak jsem žil? A ostatní jména?Ostatní sochy?V kterých zemích asi tyto jména používají a jaké národy tě tak nazývají?Jak nesmírná je tvoje moc.Najde se i pro mě malého místo v tvém království. Ale co je to támhle?Nebo spíš kdo je to támhle?Nějaký stařec.Co tady asi dělá.vypadá trochu jako kouzelný dědeček z pohádek,které mi vyprávěla maminka. Ach maminka.Jestli pak ji také uvidím?Bude mi dovoleno jít za ní?Ona se do Božího království jistě dostala, byla to hodná žena. Ale snad by mi tento stařec mohl říci,proč tu vlastně jsem. ,,Buďte zdráv,Starý otče.?Doufám,že jsem nepoužil špatného oslovení.Kdo ví kdo to je.Možná je to jeden z božích svatých.Snad to nebude brát jako neuctivost. ,,I ty buď zdráv,Můj synu.A nemusíš se bát,tvoje oslovení mi postačuje.? Dokáže číst moje myšlenky! ,,Kdo jste,Starý otče?? ,,Jsem,který jsem.? Ach jaká odpověď.Ale proč bych vlastně měl očekávat jinou.Třeba mrtví už nemají svou identitu,nebo alespoň ne takovou,jaká by se dala pochopit měřítky živých. ,,Proč jsme zde?? ,,Proč?Všichni se ptají proč.Nikdo to nepozná sám.Ale proč se všichni ptají proč?Záleží na tom?Ne asi ne.Ale je dobře,že to tak je.Postupné poznávání má větší kouzlo,než okamžité pochopení celku.? Mluví k sobě. ,,Pojďte se mnou,velmistře.? On ví kdo jsem. ,,Samozřejmě,že ano.Jsem tady od toho,abych věděl.Proč vás to všechny udivuje?? ,,Nás,koho nás?? ,,Všichni,všichni co přijdou jsou takový.? On se setkává s každým kdo zemře.Že by hlídal bránu do ráje?? ,,Dalo by se tak říci,ale nyní už pojďte se mnou.? ,,Kamže to jdeme?? ,,Uvidíte.Ale nechte si už ty otázky,velmistře.Všechno co budete potřebovat vědět se v čas dozvíte.? Opravdu se chová trochu jako kouzelný dědeček.Chová se stejně podivně a roztržitě jako ti z pohádek.Ale kdo je to doopravdy? ,,Jsme tady.? Kam mě to zavedl.Vypadá to jako nějaká boční kaple.Ale co tu budeme dělat.Není tu nic. ,,Opravdu ne?Podívejte se na zem velmistře.? Ach Bože!To jsem já a to je celý můj život.Tak proto mě sem zavedl.Takže na podlaze tohoto chrámu jsou zaznamenány i moje skutky.I ty moje mezi všemi velikány,co kdy žili. ,,Nejsou tu jenom činy velikánů.Jsou tu činy všech lidí.ale povídejte mi o svém životě.? Povídat o mém životě.O mém životě.Ale jaký vlastně ten můj život byl?Dobrý nebo špatný.A kde mám vlastně začít.Nečekal jsem,že bude tak složité zhodnotit svůj život.Tolik činů a tolik let.A to ještě ani nestojím před Bohem.Ještě,že si to budu moci srovnat v hlavě,než k němu přestoupím.Tak proto tu je tento stařec.Ale odkud mám začít? ,,Zkusme začít na začátku.V dětství.? Dětství? ,,Nebyl jsem nijak hodné dítě.Přivodil jsem svojí matce mnoho starostí a mnoho žalu.Byla to svatá žena,že to se mnou vydržela.Vždycky sem ji miloval.Škoda,že jsem jí to nedával víc najevo.Spíš naopak.Když mi bylo dvanáct utekl jsem na týden z domova,protože se mi zdálo,že mě rodiče příliš omezují.A ani po návratu jsem zůstával drzí.Byl jsem strašně uražený,že jsem dostal.? Dětství to byli časy.Jak rád bych se do nich vrátil.Jen málokdy potom jsem byl šťastnější.Neměl jsem ho promarnit konflikty s rodiči.Jestli pak je i tento můj skutek tady zanesen. ,,Ano je,támhle podívej.? Skutečně.Jak ten obraz vypadá živě.Jako bych se skoro ocital v tom čase. ,,Nesmíš si křivdit.Nebyl jsi jenom špatný.Podívej třeba támhle.Postavil si se celé partě tvých kamarádů,když zle ubližovali tvému mladšímu bratru a jeho kamarádům.Mysleli se tenkrát,že když jsou starší můžou všechno.? Můj bratr.Jak jsem ho miloval.Byl o tolik menší.Vždycky ke mně vzhlížel jako ke svému vzoru.Zbožňoval mě. Nikdy bych nedokázal zničit jeho ideály,které ve mně viděl.Zranilo by mi to srdce.Jaká škoda,že se potom ztratil v jedné z bitev.Už si ani nepamatuju jaká to byla.Zažil jsem jich tolik.Tak dlouho okupovali mou zem Durunkové. Bojoval dobře.Kdo ví jestli zemřel,nebo ho vzali do otroctví.Možná přežil,protože jsem nenašel jeho tělo.Kolik jsme toho ještě mohli spolu zažít,kdyby nezemřel.Nikdy jsem neměl lepšího přítele. ,,Vidíš,nebyl jsi tak špatný.Dokázal jsi se postavit za správnou věc.Ale co dál,co dál jsi dělal?? ,,Dál?Ani dál jsem nebyl dokonalý.? Kdo to je támhle vyobrazený.Mela!Je tam stejně krásná jako ve skutečnosti.A jaká to byla skvělá dívka. Nechápu jak jsem ji mohl opustit.Byla to nejlepší žena,kterou jsem poznal.Byla to velká chyba.Jaký jsem byl hlupák.A jak jsem jí ublížil. ,,Neklaď si to za vinu.Šel jsi tam kam tě táhlo srdce.Ty jsi nebyl z těch,kteří by se dokázali usadit.Musel jsi kočovat.A musel jsi bojovat za dobro.Tehdy jsi přece poslechl volání o pomoc a zbavil svou vlast draka.? ,,Ff.Draka.Možná.? Vždyť ve skutečnosti nebyl až zas tak veliký.Vlastně to bylo ještě nezkušené mládě.Byl to těžký boj,ale legendy přeháněli.Nebylo to zase tak hrdinské. ,,Ale bylo.Nikdo jiný to přeci nedokázal,i když se mnozí pokoušeli.Ty jediný si ho dokázal zabít a dostal jsi za to rytířské ostruhy.? ,,Všichni zemřeli,protože nevěděli jak mají s drakem bojovat.Já se díval a učil.Nakonec jsem ho stejně musel přemoci lstí.Nebylo to v přímém boji.? ,,Nemůžeš být k sobě tak přísný.Vždycky jsi přece bojoval za dobro.Choval jsi se čestně.Kolik let jsi bojoval proti seveřanům za svůj národ a vlast.Nikdy jsi neváhal riskovat život pro dobro ostatních.Všemu jsi se postavil čelem.A zde jsi se nakonec před dvěma lety stal velmistrem Božího řádu rytířů.Ani ve stáří si se nezalekl úkolů,kterými tě Bůh pověřoval a vždy si plnil jeho vůli jak nejlépe si dokázal.Nezalekl jsi se žádného nepřítele, proti kterému tě postavil.Dodával si svým příkladem odvahu svým mužům,i když se na ně valili hordy zuřivých derneků,nebo jezdců na drocích.Nakonec si i ve službě pro něho zemřel.? Jaká chvála.To všechno by přece udělal každý muž.Tak proč mě tento stařec tak vychvaluje.Musí to přeci vědět sám.Pořád se mě ptá na můj život,ale přitom ho zná stejně dobře jako já,možná lépe.Musí přeci vědět o mých hříších,které jsem spáchal.Nedokázal jsem se od nich oprosti ani ve stáří a jako velmistr Božího řádu rytířů. Nejsem hodem vstoupit do Božího království. ,,Pojď za mnou.? Kam mě asi zavede tentokrát,tenhle pohádkový dědeček,či kdo to vlastně je.K oltáři?Proč zrovna sem.Proč už mě nepustí k poslednímu soudu.Co ještě musím vidět a vykonat,než se o mě konečně rozhodne? ,,Polož svůj meč spět na oltář.Odtud jsi ho získal a sem ho vrátíš.Meč se musí vrátit,aby dál sloužil na zemi.? Byl jsem tedy nakonec shledán nehodným nosit magický meč od Boha.Jak těžko se s ním loučí.Jak příjemný pocit to je držet ho v ruce.Jakou jistotu a sílu to člověku dodává.Ještě nyní ho cítím,jako bych ho skutečně držel.Je skoro jako moje součást. ,,Polož ho na oltář.? Dobrá.Dobrá.Je krásný.A jakým životem pulzuje,když je položen na tomto oltáři.Sem skutečně patří,tady je jeho místo.Ale on bledne?Co se to děje.Kam mizí. ,,Duch meče se vrací spět do jeho skutečné podstaty na zemi.Kde bude mošen dalšími velmistry a dodávat jim sílu.? A co nyní. Počkat.Kam ten stařec jde.A proč mě nevyzval,abych ho následoval.Nechá mě tady.Nezavede mě k poslednímu soudu.Myslel jsem,že tam se mnou bude.Jeho přítomnost dodávala takovou jistotu a pocit bezpečí.Jak krátkou chvíli jsem s ním byl a už vím,že ho musím mít rád.Nechci aby odešel.Kdo mi dodá sílu,před bohem? ,,Počkej.Nechoď pryč.Řekni alespoň kdo jsi.Kde tě najdu?Kdy tě znovu uvidím?? ,,Copak ty jsi mě dosud nepoznal.Já jsem přeci Bůh.? Ach ano je to tak.Veliká síla dosud skrytá.Už to není jenom stařec,ale nádherná bytost,krásnější než člověk.Nejde ji popsat.Je daleko nad čímkoli pozemským.Jak září nádherou mocí a láskou.Láskou!Celý život jsem v Boha věřil a doufal,ale skutečnost je daleko krásnější než jsem si dokázal představit. ,,Mohu tě následovat?Nechci tě opustit.? ,,Nyní mě nemůžeš následovat.V ráji tě čekají mnozí.Nejdříve musíš za nimi.? ,,V ráji?? ,,Ano.Jsi dobrý člověk a zasloužíš si odměnu.Jsem velice rád,že jsi k sobě kritický,ale byl jsi vždy dobrým člověkem.Hřešil jsi,ale toužil jsi to napravit. Napravit sám sebe.Vstup proto do ráje.? ,,A uvidím tě ještě někdy.? ,,Nemusíš se bát.Budeš se mnou být,kdy budeš chtít a jak dlouho budeš chtít,ale nyní už jdi.A pokud ti můžu radit,jdi nejdříve za Melou.Možná se dá tvoje chyba ještě napravit.? Mela.Ach sladká Mela. ,,Kde ji najdu.? ,,Podle srdce.Vyjdi z chrámu a řiď se srdcem.? Čekala na mě.Celou dobu na mě čekala.Ach sladká Mela.

Formát pro tisk