Smeagolkova báseň z Torche

To bylo v dobách, kdy DRD mělo útlum, tak jsem ho pařil aspoň po netu...

Prší, prší jen to cáká, Vexar kouká jak na ptáka, vidi ale jenom mrak, chmuří se jak velkej drak. Tyee se zas raduje, že ho nebe sprchuje. Nemyl se už celá léta, a zapomněl jak se létá. Darthvader filosofuje, a snad ho to nezabije. Mluví jen o přírodě, o dešti - jak etýdě. Nemá ale zastání, Vexar mu v tom však brání. Asi si však nerozumí, hlavně, že se trochu stlumí. Já bych rázně vyrazil, a pak suda narazil a pořádnou žranici zažil. A pohadky byl konec, páč zazvonil zvonec --- tag néé, prej jen uhodil blesk. *zašklebí se*