Konec mé druhé Škodivky

Tak právě dnes (27.8.2008) mi ji odvezli..

Tak a je to. Skoro dva celé roky mi dělala společnost jedna škodivka pískové barvy. Byla to jak jinak než 105/120 "M". Opravdu to 105 lomeno 120 sedí. Nejenže to označuje modelovou řadu 742 , ale zároveň to vystihuje i přesně mou již bývalou škodovku. Kastle 105, ale motor 120. Jinak dále klasika: 4kvalt, kulatý budíky a interiér obdobný užovkám - co jiného čekat od ročníku 1985. Přesto však několik výjimek měla: měla novou masku před chladičem (z ročníku tuším 1988), stejně tak i kryt vstupu vzduchu do ventilace na přední kapotě byl "novějšího vydání"; a hlavně měla za sedačkama nádrž na LPG - to byl také důvod, proč jsem ji tenkrát kupoval. Potřeboval jsem dojíždět do školy brzy ráno (kvůli hloupému rozvrhu) a vstávat ve čtyři pravidelně na vlak a pak mrznout na přestupních stanicích desítky minut, by mě asi zabilo. Když se jelo autíčkem, tak stačilo vstávat klidně až mez i čtvrt a půl na sedm a škola se stíhala s přehledem. A navíc to pohodlí, komfort, svoboda a volnost :) No prostě jednoznačně se to vyplatilo - svezla mne na svatbu; na kurz do Bělče, kde byla natřískaná nástrojema a ještě za sebou táhla plnej vlečňák; byla se mnou na kurzu Protipovodňových dobrovolníků; na dětském táboře v Orlických horách sloužila jako pohotovostní a zásobovací vozidlo; a na dalších spousta místech mi byla věrným pomocníkem, nemluvě o tom, že mne pravidelně vozila do školy (a to občas až i z Prahy - a hlavně když ježdění na LPG vyšlo jen nepatrně dráž než vlakem (asi 1,5x cena jízdenky ve vlaku , a později když zdražilo LPG, tak asi 2x tolik). Prostě to byla paráda a musím škodověnce poděkovat, protože je to ? její zásluha, že zatím pokračuji bez větších problémů školních i zdravotních (ze školy) ve svém studiu na univerzitě v Hradci Králové.
Jednoho dne takhle těsně před zimou se ale stalo, že jsem škodověnku uvařil. Nevím jak se to mohlo stát, ale jednou takhle brzy ráno jsem vyrazil do školy a neskontroloval jsem stav chladící kapaliny - kdo také to před každou kratší jízdou kontroluje, že? Prostě ujel jsem pár kilometrů a koukám ručička teploměru na hranici "vaření", tak pustím tajným spínačem motor ventilátoru u chladiče a čekám, že teplota klesne o patnáct až dvacet stupňů jako vždy. Bohužel čekal jsem marně, teplota jen klesla asi o 5 stupňů a zase začala stoupat. A jelikož do nejbližšího městečka (odkud byla možnost jet i vlakem) bylo asi jen 1-2km, tak jsem téměř na volnoběh se tam došoural. Pořád jsem si říkal, jestli jenom nekecá ručička na tom teploměru, protože motor jel úplně krásně a vůbec se z něj nekouřilo - prostě jako by se nic nedělo. Přesto jsem v tom městečku zastavil, vypnul motor a šel se podívat proč to ukazovalo asi 110-120 stupňů...
Úplně jsem se zhrozil, když jsem otevřel víčko vyrovnávací nádobky chladící kapaliny - téměř žádná chladící kapalina tam nebyla. Navíc z motoru stoupal mírný světlounký kouř, který ale hned ustal. Tak co dělat. Došel jsem si do nejbližší prodejny a poprosil jsem o vodu, kterou jsem dolil do odpočívající a chladnoucí škodovky. Počkal jsem ještě nějakou chvilenku, zkontroloval, zda již tam mám dostatek vody a pak jsem zkusil nastartovat. Nic, nic, nic. Pokaždé si motor jen škytnul a startér točil bez efektu. šel jsem ještě jednou obhlídnout motor - chladící kapaliny již dostatek, tak kde je problém? Kouknu na svíčky a opět jsem se vyděsil - plastové koncovky svíčkových kabelů byly utavené - to byl důkaz, že motor opravdu měl 120 stupňů a ručička teploměru nekecala. Od té chvíle jsem začínal tušit trable.
Škodovku už se mi bohužel nepodařilo nastartovat, tak jsem jí musel za pomoci okolo jedoucích hodných lidí odtalčit, aby se nepletla a do školy jsem pak dojel vlakem. Večer jsem pro ní dojel s dědovým Fáčkem a dotáhl ji domů. Myslel jsem si, že problém proč nejde nastartovat je pouze ve svíčkách a zapalovacích kabelech, které byly utavené. Po čase jsem zjistil, že jsem se mýlil - po otevření víčka na hlavě motoru, se na místě, kde měl být pouze olej objevila i pěna - jasná známka, že se do těch míst dostala voda z chladícího systému, která tu však neměla co dělat - problém tedy zněl: propálené těsnění pod hlavou motoru.
K odstranění tohoto problému jsem se již nedostal, protože se přiostřilo ve škole a zároveň jsem se pustil do větších aktivit v YMCE, převážně okolo Tensingu. Přiblížilo se léto a blížil se konec platnosti TK a Emisí (nemluvě o revizi LPG). Celé léto byl boj, zda škodovku vlastnoručně opravovat a vrazit do ní nemalý peníz, nebo ji nechat ekologicky zlikvidovat. Nakonec se přiblížil konec srpna (léto naplňené plno aktivitami - tábory, festivaly, jako voda), peněz jako vždy nebylo nazbyt a tak jsem se rozhodl pro druhou variantu - Ekologickou likvidaci.
Stačilo se mrknout na web a třikrát si zavolat a bylo to. A ještě jsem stihl ze škodovky sundat, vše, co by se mohlo hodit (žárovky,atd..). A pak to přišlo. Právě dnes 27.8.2008 si pro škodověnku přijela odtahovka ze společnosti Auto-Nechanice, škodovku navyjákem vytáhly na auťák a místo škodovky mi zůstal už jen papír o ekologické likvidaci a SPZ s doklady. Kdybych měl dělat reklamu, tak řeknu: "A vše zadarmo!" Ano, vše zadarmo, ale byl to smutný pohled koukat se na vzdalující se a mizející škodověnku. Jak babička prohlásila:" je to jako pohřeb za starých časů - taky si pro nebožtíka přijely až k domu a pak ho slavnostním průvodem odváželi...". Ano, škodověnka věrně sloužila a vozila nás a teď se veze zase ona -- veze se na svou Cestu poslední.